TEXTY

TEČE VODA Z JAVORA POD STŘÍLECKÝM HRADEM COŽE JE TO
CTIBORŮV DUB ZA NAŠIM HUMNEM NĚCO O VÍNĚ
JEDENÁCT PANEN ŘEKNI NÁM KOMENSKÝ DVŮR
CESTY DOMŮ OJ LÁSKO VZKAZ









TEČE VODA Z JAVORA

Milan Maštalíř

Teče voda z javora
teče okolo dvora
všecky lávky pobrala
enem jednu enem jednu nechala

Po keré Pavélek chodil
Marienku za ruku vodil
utrhél jabĺčko z jabloně
pustil ho dole pustil ho dole po vodě

Byla láska a není
zapadala do kamení
do kamení do drobného
ej do srdca srdca falešného

Teč voděnko z javora
teč okolo dvora
zeber lávku poslední
Pavelénka ej Pavélenka už není



POD STŘÍLECKÝM HRADEM

František Machara

Pod stříleckým hradem
na pasece kámen
na něm je napsáno
že je s hradem ámen

Ach lesy dubové
co jen s námi bude
až my tu nebudem
jenom kámen zbude

Pod stříleckým hradem
bývávala sláva
teď tam leží kámen
všude kolem tráva



COŽE JE TO

Milan Maštalíř

Cože je to za prekrásne ptáča,
čo po susedovom dvore kráča,
škoda ho,
že si svoje nožky,
že si svoje nožky
maže máča?

A keď by to ptáča bolo moje,
kúpil bych mu na šatečky dvoje
jedny ne,
a na druhé iným k vôli,
aby nás lúdé nesúdili,
že sa rádi máme.

Cože, je to za prekrásne ptáča,
bože daj, ať po mojom dvore kráča,
každý den
až do veku skonání,
naše verné milování
všetkým ukážem



CTIBORŮV DUB

František Machara

V horách hříběcích stojí šesté století
ten dub starý vypálený kvůli sovám ať vyletí

Ctiborův dub vzpomínka na dětství
stojí tam dál napůl spálený
Ctiborův dub torzo a svědectví
jen lidí se bál čas je vzdálený

Tenkrát kluků pár chtělo sovy vyhnat ven
dutý kmen je ukrýval tak to vzali plamenem

Ctiborův dub vzpomínka na dětství
stojí tam dál napůl spálený
Ctiborův dub torzo a svědectví
jen lidí se bál čas je vzdálený

Půjdeš kolem poctu vzdej starému stromu pod hradem
poslední větev co k nebi ční dnes už také nezná zem

Ctiborův dub vzpomínka na dětství
stojí tam dál napůl spálený
Ctiborův dub torzo a svědectví
jen lidí se bál čas je vzdálený





ZA NAŠIM HUMNEM

Milan Maštalíř

Za naším huménkem lůka široká tráva vysoká až po kolena
po ní sa prochází panna rozená pěkná červená jako malena
hej hej

Pověz mně mamulko, pověz prvý raz komu ma chováš a kemu mňa dáš
Chovám ťa dceruško chovám mladému chovám mladému dám ťa starému

Není mně mamulko není mně k vůli všecko mňa bolí a všecko mňa bolí
Poviez mně mamulko poviez ešče raz kemu mňa chováš a kému mňa dáš

Chovám ťa dceruško chovám starému, chovám starému
dám ťa mladému
To je mně mamulko to je mně k vóli to je mně k vóli nič mňa nebolí

Za naším huménkem lůka široká tráva zelená je posečená
po ní sa procházá chytrá sůseda pěkna červená mladého muža má
Hej



NĚCO O VÍNĚ

František Machara

Stráně voní révou, slunce dává dlouhý stín
listí s barvou zlatou, z holých polí stoupá dým
sklízí vinař s pýchou z vinic zralý hrozen svůj
víno, to je zázrak, je to pramen můj i tvůj, bílé, červené

Víno, bílé i červené, to je vzácný nápoj od věků
bývá sladké i kyselé, s jakou zprávou se dává člověku

S vínem pravdu poznáš, ani zlé ti neskrývá
v kopcích prací tvrdou léty změní tvou tvář
zpíváš písně známé, smutné, veselé
sdílíš všechny rány i dobré s přítelem, žízeň zaháníš

Víno, bílé i červené, to je vzácný nápoj od věků
bývá sladké i kyselé, s jakou zprávou se dává člověku





JEDENÁCT PANEN

Milan Maštalíř

Jedenáct panen zaspalo, jenom jediná
sama jediná ne
to pro svého milého, jenom jediná
sama jediná ne
né ta nespala, na svého milého
milého čekala

Jak nemohla dospati, jenom jediná
sama jediná šla
šla muziku chystati, sama jediná
jenom jediná hej
muzikanti směle, zahrajte
hrajte vesele

Do zahrádky vkročila, jenom jediná
sama jediná šla
tam milého spatřila, sama jediná
jeho viděla on
on leží pod stromem
leží pod stromem probodený kordem

Jak ho ležať viděla, jenom jediná
sama jediná šla
jedenáct panen vzbudila, panny vstávejte
nám ustýlajte
širý hrob kopejte
podla milého mňa ležat dajte

Z milého kord vytáhla, sama jediná
jenom jediná hej
do svého srdca zabodla, jenom jediná
do hrobu padla
tak skončila sa láska
byla falešná, byla falešná
byla falešná, byla falešná
byla falešná, procházka



KRAJINA PO BITVĚ

František Machara

Instrumentální skladba



KOMENSKÝ DVŮR

Milan Maštalíř

Komenský dvorečku z kamenia stavjaný
stojíš tak kopečku, líčiú ťa panny
ta jedna maľuje, druhá podrovnává
kerá ti šohajku, kerá znamení dává
ta jedna maľuje, druhá podrovnává
kerá ti šohajku, kerá znamení dává

Dává mně znamení, pekná malérečka
líčka jak malena, jak atrament očka
bránia rodiče, bránia aj páni
že moja nesmíš byť, plané milování
bránia rodiče, bránia aj páni
že moja nesmíš byť, plané milování

Komenský, dvorečku z kamenia ze skaly
po mojem byť mosí keby ma vešali
a tebja dvorečku, nech aj bere voda
falešných galánek, nebyla by škoda
a tebja dvorečku, nech aj bere voda
falešných galánek, nebyla by škoda

Komenský, dvorečku, žádný ťa nechválí
je v tobě jak v pekle, enom že nepálí
nepálí, nepálí, ale pálit bude
až z teho dvorečka, šohajíček pude
nepálí, nepálí, ale pálit bude
až z teho dvorečka, šohajíček pude



CESTY DOMŮ

František Machara

Znám, cesty znám, když se vracím z dálky k nám
rozpálené sluncem nebo sněhem zaváté
mám, ráda mám všechny cesty klikaté
zavedou nás jednou, nikdo ani neví kam

Ta síla táhne k novým poznáním
ta dálka čeká na mně já to vím
pak se ráda domů navracím

Všechny cesty vedou k nám domů
do nejhezčího místa co znám
lemované alejí stromů
já cesty znám, ty vrátí mně zpátky sem k nám

Mám, touhy mám, křížem krážem celou zem
kam nohy vedou já bez váhání musím jít

Ta síla táhne k novým poznáním
ta dálka čeká na mně já to vím
pak se ráda domů navracím

Všechny cesty vedou k nám domů
do nejhezčího místa co znám
lemované alejí stromů
já cesty znám, ty vrátí mně zpátky sem k nám





OJ LÁSKO

Milan Maštalíř

Oj lásko nejsi stálá
oj lásko nejsi stálá
jak voda mezi břehama
jak voda mezi břehama

oj voda ta uplyne
oj voda ta uplyne
oj láska ta pomine
oj láska tá pomine

oj láska ta pomine
oj láska ta pomine
jak lístek v rozmarýně
jak lístek v rozmarýně

oj lístek ten uvadá
oj lístek ten uvadá
když tě milá nemá ráda
když tě milá nemá ráda



ŘEKNI NÁM

František Machara

Kam všechny cesty vedou, kam všechny vody tečou
kam letí všichni ti ptáci, a proč se z dálky k nám vrací
kde je ten cíl našich cest a po které nechám se vést
jakou cestou a kterým směrem já dát se mám?
ty pravdu víš, tak prosím, řekni ji nám

Ty všechno víš, ty všechno znáš, tak řekni nám
kterou dál jít, kterou dál plout a letět mám

Kam všechny cesty mizí, kam ztrácí se v dálkách cizích
kam naše myšlenky táhnou, kam představy nedosáhnou
kde je ten limit nás lidí a co všechno oči tvé vidí
jakou cestou a kterým směrem já dát se mám?
ty pravdu víš, tak prosím, řekni ji nám

Ty všechno víš, ty všechno znáš, tak řekni nám
kterou dál jít, kterou dál plout a letět mám



VZKAZ

Milan Maštalíř

Stál na hoře strom zelený
pod ním voják postřelený
leží smrt ho k sobě láká
nad ním černý havran kráká

Leží, zrak mu slzy rosí
a havrana takto prosí
let' v můj rodný kraj havrane
pověz mamce co se stane

Ať se máti k Bohu modlí
zkaž jí, že mně už nic nebolí
že zůstal jsem tu s druhy svými
dál budu bydlet v daleké zemi

V poli ať už nepracuje
ať stavení mi nebuduje
za zem ať už ani groše nedá
ať mi nevěstu už nehledá

Já mám země za tři lány
moje všecko na vše strany
nevěsta má závoj černý
jen jí musím zůstat navždy věrný

Stál na hoře strom zelený
pod ním voják zapoměný
s kamarády jenom s těmi
spát budou navždy v černé zemi

skladby